Poslední post blogu, slibuji

Protože už mě přestalo bavit pořád přepínat na starý mail kvůli statistikám a podobnému, zřizuji dnešním (pozdním na jarní rovnodennost, brzkým na apríla, ale nemám na výběr) dnem nový blog k nalezení na adrese:

http://awlker.blogspot.com

Tento blog bude smazán 30. března 2011. Pokud z něj chcete na poslední chvíli něco zachránit či vykrást, pospěšte si.

Poslední post dneska, slibuji

A navíc ani není čerstvě z klávesnice. Takto jsem se v sobě pitval před bezmála čtyřmi lety v rámci jednoho praštěného projektu. Enjoy:

Odpolední sluníčko příjemně připalovalo a vlkodlak (wlkeR) jako každé jaro poslal myšlené díky globálnímu oteplování, které ještě minulého léta z hloubi duše proklínal (ehm, tohle je nevýhoda dlouhých vět. Jakmile začnete začátkem, ztratíte přehled o konci). Se zívnutím se rozvalil na prostorném rámu motorky a otevřel vrata stádu svých myšlenek značně zmutovaných v důsledku častého křížení spolu naprosto nesouvisejících dvojic i víceřic. Nesourodá smečka se vyloudala z temné stodoly vědomí, chvíli mžourala na jasném slunečním světle a nakonec se jako jeden tvor odebrala do lákavého stínu nedaleké škarpy, kde uspořádala valnou hromadu:

„Ticho!“ Rozlehl se příkopem hlas Potlačené Sexuality, jeho svrchované vládkyně, a vřava mezi ostatními nižšími pudy a myšlenkami okamžitě utichla. „Program, prosím.“

Předstoupila hlavní tajemnice Úchylka a významně si posunula brýle na křivém nose. „Tak za prvé,“ přečetla pomalu a hned musela vrhnout káravý pohled po Dětinskosti, která to napětí nevydržela a vyprskla smíchy, „je tu dalších tři sta dvacet devět  žádostí vážené občanky Paranoii ohledně... (bohužel už nepamatuji čeho)“ Pod upřeným pohledem zbytku stáda zmlkla a obrátila dvacet listů ve svém zápisníku.

„Paranoio,“ zavrčel temně Masochismus a významně upřel krví podlité oči k vyschlé postavě krčící se v koutku.

„Pan Zálusk podal žádost na důkladné prošetření té dnešní střelby, zejména jejího původce.“ Zamumlala Úchylka a pokusila se za stohem spisů ukrýt záludný úšklebek. Malý dav okamžitě souhlasně zahučel. Inspirace si okamžitě nechala od Beznadějné Zuřivosti ohryzat tužku a za horlivé asistence Nadsázky začala vykreslovat své dojmy z projednávané události. Zbytek se záhy nahrnul za její záda a komentoval vznikající obrazovou dokumentaci.

„Já myslím, že ten střelec by se měl zařadit mezi nebezpečné psychopaty.“ Zahihňal se potutelně Masochismus a s nadějí se ohlédnul na správce archivu, kterým nebyl nikdo jiný než Zdravý Selský Rozum.

„Ti ale žijí dost krátce, ne?“ Zabručela nesouhlasně Krvežíznivost a olízla se. „Byla by ho škoda.“ Dodala s kosým pohledem na momentálně stagnující Inspiraci, která horlivě přikývla.

„Jedem.“ Rozlehlo se hromově nad nimi a celý dav se okamžitě uklidil do bezpečí svého přístřešku.

Haha. Je to staré. A šílené (dneska bych to glosoval, kdyby to nebylo tak staré. A šílené, ano.) Nicméně myslím, že teď už píšu líp ;)

Dopaden!

Tož jsem akorát poslal Raptorovi odkaz na starý blog, páč si chtěl přečíst nějaké staré glosy; a co tam na mě nečekalo, spouusta komentářů, které jako vždy občas glosátora chválí, občas politují jeho ubohost, a občas ho pošlou do horoucích pekel.

Jjo, máte pravdu, wlkeR se jde zase hnípat ve svém zahnívajícím nitru. Pokud jste tento článek rozklepli, vypněte počítač a polévejte jej svěcenou vodou. Pokud jste tento článek dočetli až sem, vypněte se a začněte polévat svěcenou vodou...

GLOSUJI, protože:

- trpím nedostatkem pozornosti. A spousty dalších věcí, ale hlavně pozornosti.

- kdybych prostě řekl, co si o těch žblafech občas myslím, zjistím, že o nich není CO říct.

- jsem přesvědčen, že co je na internetu je veřejné a co je veřejné, s tím mohu do jisté míry nějak naložit. Když jde po ulici veřejná osoba, která je jak zadek na kbelík (miluju němčinu), můžu si na ní ukázat prstem a říct "zomglol." Nemůžu k ní přijít a čmárat po ní, to by bylo omezování osobní svobody (pokud bych nebyl maturantem při posledním zvonění a ona osoba by nebyla spolužák/spolužačka z nižšího ročníku, v ktrémžto případě je to povoleno), ale co já vím, na glosách nic nelegálního není.

Není to hezké. Ani bych to nedělal, jenže na všech glosách trhnu třeba 3 pozitivní komenty, zatímco původní povídky nedostanou žádný. A já chci publikum. Musím mít publikum. A musím o něm vědět. Stejně jako pisatelky jsou závislé na komentíkách, u mě je tomu to samé.

Ovšem jsem Čech. Nebo ne stroprocentní, a pyšný na to nejsem už vůbec, ale píšu česky a českému publiku se člověk nejlépe zavděčí tak, že něco už tak blbého sepsne ještě víc.

Mějte radost, čtenářové, tohle všecko dělám pro Vás. Pro jeden koment typu ":)" klidně přestojím sto dalších co mě rozthaj na kousíčky, ty kousíčky naházej do stoky (za mozkem) a zabagrujou umrzlými bezdomovci.

Co to o nás asi vypovídá :x

P.S: Na vymýcení pravopisných chyb z článku se pořád pracuje, mějte strpení....

AFB

Třetí den bez Aionu. Myslel jsem, že to bude horší, jen místo jasnější a veselejší mysli mám poněkud depku. Takovou, že jsem se na včerejším D&D přes všechny hozené jedničky dokonce i bavil. Pořád ale myslím, že není vhodné, aby DM měl vlastní postavu, která je navíc vymazlenější než postavy hráčů. A taky myslím, že DM-controlled klerik mohl, hm, já nevím, léčit? (Nebo možná se klerikem stal až teď, nemůžu se zbavit pocitu, že castil nějaké Magic Missile a podobné.) Díky všemu svatému že mám chara s regenerací.

Já osobně jsem se tedy dopustil té samé chyby, ale teď když to píšu vážně přemýšlím o jejím odčinění, zejména po výživném článku Roberta J. Schwalba "I hate skills." Poslal jsem bandě NPCčko se statistikami PCčka, a to jako pojistku v případě, že by mé vlastnoruční úpravy příšer v duchu MM3 (a růžných cool věcí co jsem potkal cestou) trošku překročily hranici bolesti, případně životnosti postav.

... Tak, opraveno, už jsem spokojen. Jako základ pro NPC byl použit Demon-Eye Gnoll (lv. 7 Lurker), tomu byl odstraněn Pack-Attack, ale místo toho dostal útok a dvě utilitky "PC-typu." Mám sice cukání mu přidat pár damage-spiků, ale odolám a snížím tak riziko, že pokud se parta obrátí proti němu, přijde velmi snadno o pár členů.

Takže, hm, o čem že jsem to mluvil? Jo, jsem absolutně zničen. Dneska jsem spal 11 hodin. Zdálo se mi o francouzské revoluci, ale moderní. Byl jsem špehem a bodyguardem ministra obrany, ale prezidentova sekretářka mě otrávila kyanidem. Mrcha. Takovýhle noci prostě nemám rád, protože i když to není ještě tak špatné jako opravdové noční můry, čék je ráno ospalejší než byl večer.

Mluvě o nocích, začínám cítit jaro. Takže, um... Pokud náhodou wlkeR začne poletovat po kvetoucích třešních a cvrlikat, zastřelte ho. Z milosti. Tohle období nenávidím.

Nu, už jsem promrhal dost času a mohl bych pomalu zahájit nějakou produktivní činnost. Vy se nad sebou taky zamyslete. Je čtení wlkeRových výlevů opravdu to, co byste měli ZROVNA TEĎ dělat? Nemyslím. Takže pohněte svýma zadkama do práce, já jdu udělat totéž.

wlkeR na: krasna.cz

Tohle je hezky šílená novinka. wlkeR se dohrabe do nějaké části internetu, bude se tem chvíli placatit a veškeré dojmy během této činnosti bude psát na vlastní blog.

Takže první zastávkou bude web krasna.cz, kam mne dohnal článek Nephaly.

Zamaskuj nedostatky v obličeji. Hm, kdy já jsem to naposled potkal zrcadlo... No nějaké by se tam našly. Ale to bych se nejdřív musel oholit. Verdikt - kdo potřebuje mejkap, když má vousy. Další článek, prosím.

Kvůli plesové sezoně prý letí výrazná ústa a jemné oči. Takže dámy. Výrazná ústa mám, hlavně na poslech. O jemnosti svých očí toho mnoho nevím, asi proto, že se v nich moc nehrabu, natož abych je ochutnával.

TEST která škola je pro mne ta pravá? Ekonomka prý, ale učitelství je tam taky. Neže by mě to uklidnilo, 4 otázky o 4 odpovědích u mně není přesný test. Ale statisticky vyhodnocovat jej odmítám. Abych se nerozčiloval a spáchal nějaký fanservis, rovnou jsem dal test, zda dokážu kluka zaujmout. Trochu mne zarazilo, co znamená "přemášlet nad svým zjevem," ale protože nad ním nepřemýšlím, asi to byla správná volba. Zbytek mne odrovnal úplně, a prý na to jdu špatně. Takže blonďáci, ještě pár let můžete žít v klidu, míru a pokoji.

Sex na prvním rande? Celebrity říkají ne! Co na to wlkeR? ... wlkeR zalezl pod stůl. Další téma.

Pomoc! Miluju kluka své kámošky! ... wlkeR má strašnou radost že tohle nemusí řešit. Pokud je zmíněný kluk na holky, je to vyřešeno. Pokud na holky není, podle výše zmíněného testu u něj nemám šanci. Co s tím? Vyrobit ho v Aionu a slashnout s Hamerunem. Problém vyřešen.

SUPERSTAR STARTUJE! A wlkeR taky! Bere šroubovák a jde všem blogerkám vypáčit z klávesnice CAPS LOCK! Wai!

Tipy na oblečení, které tě zeštíhlí nepotřebuji. Podle mého endokrinologa, pokud bych byl ještě štíhlejší, už by to nebyla typická geekovská asteničnost ale totální anorexie. A to nikdo z nás přece nechce. Takže, kde je moje večeře? (A s oblečením mě neotravujte, nejsem tu od toho, abych se oblékal. Leda bych to nejdřív musel sundat z někoho stalkabilního. Too by šlo)

Songy, které nemůžu dostat z hlavy jsou asi tyto: A ja taka dzivočka (doufám, že kdokoli tohle napsal a zařadil do zpěvníku Já Písnička, podle kterého se jede na gymplu, umřel a teď se smaží v pekle!! Jak já tuhle písničku nenávidím!) a nedávno jsem měl v palici nějakou německou reklamní znělku, která už díky bohu odezněla (snad si na ní nevzpomenu).

Kdy je na čase ukončit vztah? To je dobrá otázka. Ale pokud je toto ukončení spjato s šálkem kávy obohacené jedem na krysy, doporučuji veškeré proslovy ponechat až k zákusku.

Vyber si sport přesně podle své povahy! Což znamená, že neobsahuje vodu, pokud možno ani pohyb či jinou fyzickou aktivitu, a je za něj co nejvíce kreditů. Víte už, co jsem si zapsal? Přesně tak! Diferenciální a funkční rovnice v praxi!

Stránka wlkeRa příliš nenedchla, nyní se nimrá v psychologické poradně, ale to už sem tahat odmítá. Dobrá věc že si tam natáhli psycholožku. Mi připomíná knížku Milá Sally, co máme doma. To je vlastně něco podobnýho, taková výlevna, jen z dob socialismu.

Takováhle místa nejsou vyloženě hloupá, ba naopak, wlkeR je zcela podporuje. Puberťačky potřebují své místo, a pokud je tím místem internet, budiž. Chtějí-li se brodit v radosti či mizérii, veřejně a se vší parádou, já jim to přeju. I ty "růžovky" co jsou občas parodovány - nemůžu je lynčovat za to, jaké jsou. A pokud si říkáte "hm, a co všecky ty glosy?" - tak pardon, to je něco jiného. Jakmile se dotyčné začnou pokoušet o literární útvar, jde všechna sranda stranou. Jazyk by měl být mimo přímou řeč (ale v ní pokud možno taky) spisovný, a co se děje týče, nejsem snad zas až takový pes.

Komu bych web doporučil? Asi nikomu. Není to nic co bych považoval za sledováníhodné, pro mne osobně je to ztráta času. A lidi co čtou tohle nečtou wlkeRa. Takže asi tak.

Pokud máte nějaký web, kam byste mě rási poslali, pište. Musím nějakým způsobem vytěsnit z mozku Aion.

Valenth opraven

K mé velké radosti jsem přišel na řešení záhady s nefunkčními odkazy na veškeré mazliky na Valenthu. V části odkazu je nutné složku "feed" přepsat na "info" - a všechno funguje jak má.

Krmte, krmte:

Noc a krev, kapitola 4

Chtěl jsem nechat koment, ale dovedu si představit, jak by mě holky sežraly za anonymní post. A neanonymní? Ještě bych měl sajtu zaspamenou až hrůza. Není tedy vyhnutí, svět musí poznat strašlivou moc špatných - co špatných, příšerných! - autorek skrz indigové brýle glosy.

Nerad bych se někoho dotknul. Ani desetimetrovou tyčí. Ale tohle... tohle je... zcela nad mé síly, prostě nechat ležet. Takovouhle literární zdechlinu, s prominutím. Ať už se vciťuji a chápu pubertální dívkovitost jakkoli - ne. Nenu´tte mě to přejít bez jízlivých, až vražedných poznámek.

Toliko omluvy a důvody, proč si teď dávám šátek přes obličej a beru kulomet ke ztrestání tohoto: http://nejsvetalagaesie.blog.cz/1102/4-kapitola

Promiňte, že jsem tu kapitolu nenapsala dřív, ale nejdřív byli pololetky pak další učení. Až teď o prázkach jsem si udělala čas.

PS: Přehlížejte chyby. Dík (Poznámka: Chcete-li přehlížet chyby, přehlédněte celý text. Ano, je to tak zlé).

4.Kapitola

Ráno jsem vstala, skočila na další řádek,

častně a to je určitě proto, že se mám dneska vidět s Mattem (už chápete mé utrpení?). Nevěděla jsem co dělat, tak jsem si sedla k počítači a skontrolovala ("skontrolovat" je zkratka pro "shrnout na jednu hromadu a zjistit, že nic není na svém místě;" pozn. red.) e-mail. Měla jsem tam jeden a to od Eriky.

Awuj Zoey,

mohla bys dneska ve

(tohle je asi nejdramatičtější odmlka celé kapitoly. Užijte si ji, dokud můžete)

čer přijít? Musím Ti říct něco důležitého.

Erika =)

To mám hezky nabitý den, ale to je dobře, protože by mně ségra pořád vyslíchala ("vyslíchat" je hovorový výraz pro "vyslýchat pod pohrůžkou, že vyslýchanému budou zabaveny všechny sudé ponožky z páru, a osoba tedy bude chodit nadosmrti v lichých fuseklích;" pozn. red.) a mamka by to pak slyšela a taky by se začala vyptávat a taťka je v práci. No prostě hrůza ta moje rodina. Pak jsem šla kouknout na poštu, protože mi má přijít dopis s vysoký (zvěře. Od jelena). Bylo tam spoustu dopisů, ale byl tam i ten na který jsem čekala. Rychle jsem běžela do kuchyně. Zbytek pošty jsem hodila na stůl a rychle otevřela ten můj.

NEPŘIJATA

Tak to stálo v dopise a další bláboly. Prý dobré známky mám, (tohle nevypovídá o stavu českého školství ale vůbec nic dobrého) ale žádné mimo školní aktivity (tož to já si myslím, že mimo jsi dost). Tak to je pech. Mámu raní mrtvice. Tak to nejdřív budu muset říct tátovi a pak ho donutit aby to řekl mamce, protože já jí to říkat nebudu. Ještě mně zabije za to, že jsem se přihlásila jen na jednu vysokou. No nic rači ("rači" je "radši račím způsobem," tedy "radši pozpátku." Tedy "išdar." Přeberte si to jak chcete.) si to dám do pokoje to si mamka po ránu nezasloží takové překvapení. Sedm hodin ještě tolik času. Začnu si radši vybírat oblečení, protože to bude na hodně dlouho. Jak jsem byla zabraná do toho vybírání pak, když jsem se otočila jsem mi málem zastavilo srdce (asi po tobě přečetlo tu větu; vůbec se mu nedivím). Na posteli seděla má strašná sestra.

,,Kam pak (tedy poté, co svým nicneděláním zabiješ posledního čtenáře nudou) jdeš?" zetala se mně neústupným tónem.

,, Ven. Kam bych jinam šla?"

,,Nevím. Že deš s tim klukem? "

,,Není to ten kluk, ale Matt."

Řekla popelnice obsahující slupku od banánu, půl sklenice okurek a dvě třetiny bezdomovce docela víc naštvaně, než bylo nutné.

,, Ale deš s ním?"

,, Jo jdu"

,, No tak to je super. Ale co si vezmeš na sebe"A hnedka se začala hrabat ve skříni. Prý abych nešla obyčejně a taky že nepůjdu. Půjdu v modré sukni, bílé tvrdé košily, špatně skloňované modrou kravatu, modré balerínky a bílou tašku přes rameno. To jsem se ještě se ségrou hádala, protože ona chtěla abych si vzala bíly (při vší své sečtělosti nemám nejmenší ponětí, co je za oblečení "bíla." Poradí někdo?), ale mám jít lesem a to by dobře nedopadly. A proč mám převážně modrou? Protože jsen na modrou úchylná. Hnedka jak vidím modré oblečení, tak je hned musím mít. Když jsem byla hotová už bylo devět. No jo se ségrou je to na dlouho. Tak jsem hned vyrazila mamce jsem řekla jen ahoj, ségra mi popřála hodně štěstí a šla jsem.

Ani jsem nevkročila do lesa a zakopla jsem o kámen. To bůh Ale je sucho, tak jsem se neušpinila. (Věta očividně zakopla taky, ale nevyvázla z toho zdaleka tak dobře, jako hrdinka. Vlastně při pádu stihla počít a porodit větná siamská dvojčata. Zázrak přírody, tohle) Cestou jsem přemýšlela (a říkam, že to bolelo), že bych mohla na odvolání, ale bude lepší když studovat nebudu. Nejspíš bych hned propadla, protože já škole moc nedám a kdo jo (ano, stydím se) Ani jsem si nevšimla, že jsem dorazila. Matt už tam byl. Tak jsem si šla k Mattovi sednout. Až když jsem dosedla vypadalo to, že si mně teprve všimnul.

,,Ahoj" začala jsem docela nejistě.

,,Ahoj. Jak to doma dopadlo?"

,, Fajn. Jenom byl menší výslech, který vedla sestra a mamka nebyla do večera doma."

,, Ale to neřešme. (Tak se na to neptej, duh) Jak sakra víš o tomhle místě?"

,, Když ti to řeknu nebudeš řvát a necháš si to vysvětlit ?"

Chvíli jsem váhal jestli (se mu svěřit se svou bleskovou operací na muže? Konečně tu budu mít něco pro své fangirls) je lepší nevěsět ("nevěsět" je zvláštní sloveso, jehož původ dlouho mátl spoustu etymologů, až se nakonec dospělo k názoru, že nejlepší překlad je "uhodit hlavou do klávesnice a nezajímat se o výsledek této činnosti"), ale nakonec jsem jen přikývla a Matt pokračoval.

,, Hlídal jsem tě."

,, Aha" no to jsem zase prokázala svou inteligenci a popravdě mně ani nenapadla lepší odpověď.

,, To je fajn, že to tak bereš."

Řekl a usmál se na mě.

,, No to nebudem řešit. Tobě slunce nic neudělá?" zeptala jsem se zvědavě.

,, Je mi troche nepříjemné, ale jak sama vidíš ne. To si jen spisovatelé něco vymysleli." (Slunce ti možná nic neudělá. Ale já ano.)

,, Ty umíš číst myšlenky a co ostatní?"

,, Každý máme jinou schopnost. Jiní ovládají živly jinni ("jinní" znamená "ti natolik úchylní, že si nic míň než zdvojené n nezaslouží") zase vidí do budoucnosti a tak dale."

Už jsem se chtěla zeptat na další věc, ale Matt byl rychlejší.

,, Bude tich otázek asi hodně co?" zeptal se a koukal na mě zmučeně.

Já jsem jen přikývla a ptala se dál a vlastě takhle to pokračovalo do večera. Čas utíkla jako voda a jak jsem si pak vzpomněla, tak musím ještě k Erice. Když jsem šli lesem měla jsem trochu starch i presto, že šel se mnou Matt a věděla jsem, že se mi nic nestane. (To je ale velmi pošetilé, spoléhat se na literárního hrdinu, když se kolem potuluje glosátor.) Když se mě zeptal jestli někam ještě nechci zajít řakla jsem u (slovní spojení "řáci u" bylo poprvé použito vědeckým týmem profesora von Funkelgerätze, kterýžto se pomocí elektřiny generované milionem číňanů na bicyklech snažil přivést k životu duplikát sošky věstonické Venuše), že jdu ještě k Erice nabídl se, že mně odveze a já samozřejmně ("samozřejmně" je zkráceně pro "samozřejmě, ale jemně") neodmítla. Hned jak zastavil jsem vyskočila z auta v rychlosti si zbalila věci a mamce řekla kde budu a letěla zpatky do auta. Pak mně Matt vysadil u Eriky a rozločily ("rozločily" jsou ve skutečnosti malá zvířátka podobná krtkům, která se živí mozkovými červy vyhasínajících autorek. Víc o nich opravdu vědět nechcete) se.

　

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ….